Dobrodružná výprava lvů do Zakázaného lesa

Byl poměrně klidný pondělní večer, když se najednou ve Velké síni začal srocovat nezvykle velký počet červených studentů. Tedy ne, že by červení do síně nechodili, ale to množství bylo opravdu prazvláštní. Chytřejší jedince už možná napadlo, že se nejedná jen o pouhou náhodu, ale že se skupinka červených, jmenovitě Thomas Olkim, Theresa Brendi, Nebelbrach Mechacha, Hekatea Centaurix, Angie Claire Silvery, Mathias Kelly a má maličkost, chystala do Zakázaného lesa spolu s lesnicí, madam Monny. Netrvalo dlouho a všichni lvíčci se ve skupině začali přesouvat směrem do tmy lesa.Někteří byli docela vyděšení, někteří naopak frajersky kráčeli vpředu. Když jsme došli na palouk s hlavami poutníků v lese dávno ztracených, lesnice nám řekla, že cílem naší dnešní výpravy bude zachránit usychající stromy v Bukovém háji a přijít na příčinu jejich nenadálé zkázy. I když se to může zdát jako naprosto nevinný úkol, opak je pravdou. Vydali jsme se tedy cestou lemovanou stromy, které se stále střídaly. I když byla tma, tak vše vypadalo úplně magicky. Došli jsme na malý palouk a uprostřed stál starý dub s oschlými listy. Průvodkyně zavelela, abychom ohledali jeho kořeny ve snaze zjistit, co mu ubližuje. Thomas však zakopl o jeden z kořenů a spadl hlavou do velké díry v zemi. Všichni jsme se k němu okamžitě seběhli. Naštěstí byl v pořádku, jen trochu potlučený a zaseklý vevnitř. V tu chvíli jsme si vytvořili vlastní obdobu pohádky O veliké řepě, protože jsme neměli řepu, ale Thoma, kterého se nám nakonec podařilo vysvobodit. Všichni jsme si uvědomili, že to není jen tak nějaká díra, ale něčí nora. Naše tušení se potvrdilo hned za pár vteřin, když z nory vystrčil hlavu obrovský oranžový králík se špičatými zuby a velkou chutí na řízky.  Angie aThomas se ho snažili chytit do pytle, ovšem nebyli moc úspěšní. Potom vylezl další králík, tentokrát žlutý. Madam Monny nás poučila, že se tento tvor jmenuje králíkodlak a může být i docela nebezpečný. Postupně jich z díry vyskákalo několik desítek, různě barevných, a blížili se k nám. Všichni se rozklepali strachy a báli se, co se s námi stane. Ti starší vytáhli hůlky, namířili je proti králíkodlakům a doufali, že jim to třeba pomůže. Lesnice rozhodla, že by je někteří z nás mohli začít omračovat a ti zbylí dávat do pytlů. Všichni s nápadem souhlasili a vrhli se do práce. Králíkodlaci, kteří neskončili omráčení v pytlích, raději rychle utekli pryč. Všichni jsme potom společnými silami zahrabali králičí nory tak, aby se tam králíkodlaci už nemohli vrátit, a vydali jsme se zpět k našemu hradu. Thereska se ovšem nedívala na cestu, zakopla a způsobila si ošklivý otřes mozku. Naštěstí ji naši silní kluci donesli na ošetřovnu a teď už znovu píše úkoly stejně nadšeně jako předtím.