Melis Ella Hope >
Chtěl jsi být vždycky studentem Nebelvíru?
Nebelbrach Mechacha > Ano, chtěl. Na hrad mě přivedla kamarádka, Owliane Nyctea McSnowy, která už rok v Nebelvíru studovala. Chtěl jsem jít k ní. Bohužel už hrad opustila. Jinak bych možná uvažoval i o jiné koleji. Lákal mě třeba Zmijozel.
Melis Ella Hope > Jaký to byl pocit, když Moudrý klobouk řekl, že patříš do Nebelvíru?
Nebelbrach Mechacha > Rozřazování trvalo dost dlouho a já jsem přišel na řadu snad po hodině a půl. To jsem už byl hodně napjatý. Když jsem se pak dozvěděl, že jdu do Nebelvíru, vše ze mne spadlo. Necítil jsem ani tak radost, jako úlevu, že už to mám za sebou a je klid. Teprve když jsem pak vešel do naší místnosti a uviděl v ní všechny ty skvělé lidi, zavalil mě pocit štěstí.
Melis Ella Hope >
Kdo byl tvůj patron?
Nebelbrach Mechacha > Mým patronem byla právě Owli, ona mě provázela prvními krůčky po hradě. A velice se divila, když jsem ve Žluté tlapě hned napoprvé vydělal 52 svrčků. Řekla mi, že asi budu mít talent na peníze, což se potvrdilo. Celkově jsem však byl docela samostatný prvák, na hodně věcí jsem si přišel sám.
Melis Ella Hope >
No vidíš, nechtěl bys čtenářům prozradit tajemství galeonů?
Nebelbrach Mechacha > Klidně, ale žádné kouzlo v tom není. Nejdůležitějším obdobím roku jsou letní prázdniny. Bývá dost soutěží, no a samozřejmě všechny za srpce. Stačí si vydělat a moc neutrácet. Na utrácení jsem nikdy nebyl, většinu věcí, které mám, jsem dostal. Nyní mi hodně pomáhá Sklepení. Jsem docela zdatný v soubojích, a když porazím některou příšerku, vždy jí něco uzmu, co se dá výhodně prodat. Samozřejmě beru od školy plat, ale ten posílám na nebelvírské konto, mám i bez něj váček plný.
Melis Ella Hope > Jak
dlouho tu studuješ ?
Nebelbrach Mechacha > Nastoupil jsem v Létě 2009. Ani jednou jsem nepropadl, takže jsem v 6. ročníku r. s.
Melis Ella Hope >
Co chceš dělat se svým životem dál? Učitel, nebo si šetříš na domek v Godrikově
Dole či budeš věčný student?
Nebelbrach Mechacha > Domek by byl skvělý, bohužel bych musel opustit svou kolej, abych si ho mohl pořídit. Studentům je neprodávají. A mně se pryč z Nebelvíru nechce. Baví mě studovat, neumím si představit, že bych na hradě působil v jiné roli. Takže to nejspíše dotáhnu do 100. ročníku r. s. – směje se –
Melis Ella Hope > V čem se podle tebe liší Nebelvír od ostatních kolejí?
Nebelbrach Mechacha > Tak to je hodně těžká otázka. Vím, v čem jsou přednosti Nebelvíru. Vždy táhne za jeden provaz, je v něm skvělá atmosféra. Ale zda se tím liší… Musel bych znát lépe ostatní koleje. Rozhodně se liší počtem získaných pohárů. – usměje se –
Melis Ella Hope > Jak
to tedy vidíš letos s Nebelvírem a pohárem?
Nebelbrach Mechacha > Tento rok je nesmírně náročný. Myslím, že od Mrzimoru nikdo nečekal, že se do boje pustí s takovou vervou. Porazit je bude nesmírně těžké. Ale nebelvírskou vlastností je: nikdy se nevzdávat, stále bojovat, až do konce! Věřím, že nakonec zvítězíme. A pokud ne, budou moci být naši soupeři na co hrdí.
Melis Ella Hope > Kdo
je tvůj Nebelvírský vzor?
Nebelbrach Mechacha > Na to se obtížně odpovídá. Schopných lidí máme obrovské množství. Zmíním alespoň Aki san Marino, která mě zasvěcovala do tajů kvidyčového kapitánování, což mi moc pomohlo. Ale jinak bych musel říci snad desítky jmen.
Melis Ella Hope >
Jaké vlastnosti by měl mít pravý Nebelvířan?
Nebelbrach Mechacha > Měl by cítit, že patří do své koleje, že je její součástí. Důvěřovat jí, zapojovat se do dění. Dávat jí vše, čeho je schopen, a zároveň vědět, že ona mu to vrátí. Být slušný, ale bojovný, přátelský, spravedlivý.
Melis Ella Hope >
Zkrátka takový, jaký jsi ty. – zasměje se – Děkuji za rozhovor a přeji pěkný den!
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz