Jaro fantastických zvířat

V listopadu jsme měli příležitost sledovat fantastická zvířata na podzim. Nyní je však již únor. Díky sérii soutěží Biologické jaro, již od začátku druhého měsíce tohoto roku vypisuje bývalá nebelvírská primuska Aváček de Hillson, víme, že pro živé organismy jaro začíná přibližně v polovině února. Nemáme teď samozřejmě na mysli jaro astronomické či kalendářní, nýbrž periodicky se opakující životní fázi. Co se v ní děje s fantastickými zvířaty? Můžeme na ně v tomto období narazit?

Běhnice

se s počátkem jara stěhuje zpět do severní Evropy. Jestliže nás tedy při procházce zasněženým lesem žádná nekousne, protože tam není, můžeme předpokládat, že vesna začíná. Běhnice tak můžeme vnímat jako indikátorky probouzející se přírody.

Blátoplaz

biologické jaro nijak neprožívá. Jak již víme, tráví zimu ve stavu hibernace, zamrzlý ve své bažině. Aby se probudil, je nutná teplota nad bodem mrazu. Blátoplaz pro nás tudíž funguje jako meteorologická stanice a kalendář v jednom.

Drsnochvost

dokáže pěkně nabourat vaše plány s pěstováním prasat. Pokud jste neuposlechli naší rady a nechránili je čistě bílým psem, oplodní vaše prasnice. Narozená drsnoselata jsou zcela nepoživatelná, neboť mají tuhé maso a drsnou chuť. Jestliše jste drsnochvosta včas vypudili do lesa, udělá totéž drsnochvostici, což je v pořádku.

Ghúl

celý rok bydlí na půdě či ve stodole, živí se můrami a pavouky, dělá hrozný randál a smrdí. Na jaře výrazně intenzivněji, snaží se tak přilákat ghúlice. Nechcete-li ghúlčata, stodolu či půdu dobře uzamkněte.

Hipogryf a jednorožec

se začnou oddávat hrám. Dávají tak najevo radost z odchodu zimy. Jednorožci jsou v tomto období obzvláště přítulní k pannám, i jiným lidem se však může poštěstit se k nim přiblížit. Na hipogryfy pozor. Pro samou veselost se občas neovládají, a mohou vám samým přátelstvím polámat kosti.

Kluběnka

žije s vámi ve vaší domácnosti. Její chování se během roku nijak výrazně nemění. V jarním období můžete jen zaznamenat větší příchylnost. Možná vás bude častěji olizovat v uchu.

Maguár

vám může začít být na přechodnou dobu nepříjemný. Rád v noci uteče ven, kde bude pořádat party s dalšími maguáry a přitom se budou chovat jak Winky po máslovém ležáku. Jejich mňoukání zní jako vraždění neviňátek. Nebuďte na něj přísní, těch pár dní to vydržíte.

Měsíčník

má, když nastane jeho jaro, od udupávání sněhu tak rozpraskané nohy, že zaleze do nory, tam si je ošetřuje a čeká, až se louky zazelenají. V tomto období tedy nemáte šanci jej zahlédnout. Ale ono to i jindy jde stěží.

Tlustočerv

se, jak jsme psali již minule, na podzim zahrabe hluboko do země a živí se tam živinami z půdy. Až do jara můžete zapomenout na jeho existenci. Pak vlastně také, je zcela nezajímavý.

Víla

je zachvácena jarní únavou. Celou zimu totiž strávila hledáním čehokoli barevného, čím by se mohla trochu ozdobit. Hrabala pod sněhem, šplhala po stromech, dokonce si pouštěla žilou, aby získala aspoň trochu červené. Nyní již jen strnule sedí a čeká, až se oteplí, nabere sílu a příroda barvy.

Vlkodlak

se proměňuje a je nebezpečný na jaře, v létě, na podzim i v zimě, jakákoli změna ročního období na něj nemá vliv. Nedoporučujeme vám proto zkoumat jeho jarní chování, ale ani podzimní, zimní, či letní.

Vodní lidé

žijící v úmoří Černého moře se začínají pářit ve svých zimovištích. Zpět k nám se vracejí až během března. Jejich příbuzní z úmoří moře Severního a Baltského se trápí tím, jak svým příbuzným ze severu naznačit, že by se mohli vrátit domů. Na nic jiného jim nezbývá energie.

A jak se na jaře chovají kouzelníci? Na takové provokativní otázky nebudu odpovídat.