Škrkní zpravodajství – O kolEjníM veČírku, anEb jak se Lev popral sE Smrtí

Nám, máličkým škérkničkám bylo pomoženo sepsat tuto událost, jež se udála ve Dny, kdy je hranice mezi světem živých a mrtvých nejtenčejší. Velice se omluvujeme ctěné redakci, ale mrtvá hranice deadline se stíhá špatně, když se událost uděje až po něm.

Tedy, začalo to Halloweenem, který je jinak zván Samhain. Škrkní příručka říká, že ten den nikomu moc nevadíme, nikdo nás nevyhání a dostáváme zásobu sladkého od kohokoliv, na koho se dosti zašklebíme. Rozdělily jsme se s Newi a vzaly Godrikův důl útokem – tedy, nešly jsme nic sežrat, jak je to zvykem. Za lehce skřípavých zvuků škrkní koledy jsme zažily nejkouzelnější den v roce – kéž by pokaždé, když zaklepeme na dvířka, vykoukla usměvavá tvář a věnovala nám hrst dobrot!

Co se ale mezitím dělo s naší Newi! Zase zalezla do lesa! A bez naší odporné odborné pomoci šla hledat nějaké odejité dýně! A jak můžete jistě usoudit, jak nebyly přítomny škrkny, neměl kdo výpravu strážit – madam Lesnice je totiž tak roztržitá, že jednu z nás považovala za Levou žábu! Nejdřív je napadly stromy. Stromy! A co hůř, potom je napadly dýně! A úplně nejhůř, jedna dýně snědla primusku! Uf, to byl den – večer nám to Newi vyprávěla a varovala nás, abychom se k dýni s primuskou uvnitř radši nepřibližovaly. Přejedené vším možným jsme ji raději poslechly a šly jsme spát. Vzbudilo nás však něco nepříjemného! Někdo nás posolil a chtěl nás sníst!

Dalšího večera si té spoušti všimla Princess a dala se do úklidu. Máme ale takové kolektivní tušení, že to neměla dělat, protože tím strašně rozezlila ty kuchaře, kteří nás v noci posolili. Ozvala se příšerná rána a ve Velké síni se začalo dít něco né úplně kalého. Vlastně to bylo naprosto nekalé!

Ve Velké síni se zjevila sama Smrt, která využila uklizení ochranné soli. Tedy, ona se neobjevila zubatá sama o sobě – ona posedla madam kolejnici! A co hůř, nechala z Tessy vyrůst dýňovou obludu. A ta obluda chtěla sníst Škrkničku! Začaly jsme trnout, když studentům Smrt oznámila, že se dýňové škrknožravé obludnosti musí držet! Nakonec všichni doběhli do parku, kde je přišly zachránit jejich sovky a ukázaly jim bezpečnou cestu dál. Jedna ze soviček přinesla i zmuchlaný lístek:

Jestli doufáš, že primusku svou ještě někdy zříš, tak mi na mé otázky jistě odpovíš.
Kdy Halloween se slaví vědět chci moc a co je symbolem v tu temnou noc?
Odpověď pokud už víš, tak ji do sovince Tessy pošli, neboť tam mám skrýš.
Poté očekávej nápovědu mou a snad najdeš tu Tessu proradnou.

Newi nám dala papírek s nějakou odpovědí a poslala nás do sovince, abychom zařídili jeho doručení! Ach, jak se škrkna se spoustou tíživé důvěry cítí skvěle! Abychom to uvedly na pravou míru, odpověď jsme jen lehce okousaly, a přepsaly sem – dorazila v pořádku:

Halloween slaví se října posledního
Při svátku tom se do shonu nočního
Vyřezané dýně škleb jako maják staví
Duše mrtvé vítá a spolu s nimi slaví

Mezitím studenti doběhli na ošetřovnu, kde situaci zachránila madam Oresta. Děsivou Tessu nalákala na čokoládu a s pomocí skřítka Zdravotníčka jí dala podivnou ampuli s tekutinou, které bychom si ani my raději nelízly. Tess se rozsvítilo. Tedy, ne, že by její dýňová hlava začala svítit – i když to by asi taky stálo za podívanou. Vrátila se jí její osobnost a kolej měla, ačkoliv zmatenou, svou primusku zpět.

Vzápětí se ale zjevila Smrt, rozezlená ze záchrany Tessy a chtěla si se studenty pohrát – netušila ale, že mají tak šikovné pomocníky jako nás. Puzzle, které dala studentům pro získání nápovědy, jsme měly složené za chviličku. Anebo ho možná skládali studenti a my jen pomáhaly… ale to jen možná a je to velice nepravděpodobné!

Primuska pak našla v kapse stříbrnou kuličku – tu si zapamatujete, ať potom nemáte okno. Víte jak to je, ony škrkny vlastně psát příběhy neumí… Smrt byla nucena za složený obrázek vydat nápovědu a tak se se všemi řádky hádanky studenti vydali do kolejky, aby se posilnili řízky a užili si nepřítomnosti madam kolejnice daly dohromady heslo a mohli madam kolejnici zachránit.

Prastarý jsem a nic se mnou nehne
Mým vlivem postupně i skála slehne
Nedbám na prosby či vaše prokletí
Jsem tím, kdo vaším životem proletí

Nakonec to vymyslel Pitrys – chytrý student, asi mu zašijeme tu rozkousanou ponožku. Všichni se tak vydali do podzemí hradu, kde stačilo vyřknout ono heslo ČAS (pokud jste luštili, stačí zakryté slůvko vybrat, ono se zobrazí). Otevřela se před nimi brána jako do podsvětí, až se nám z toho ježily kožíšky hrůzou! Brr!

Ctěná kolejnice se začala se smrtí prát a dávala svým milovaným lvíčkům (a lvím škrknám) rady. Prý spojit se proti Smrti, zůstat odvážní… a... a sáhnout jí do kapsy! Tedy, ona to řekla nějak jinak:

Celu lze opustit, stačí mít klíče
Sáhni jí do kapsy, udatné lvíče.

A tak Škrknička napochodovala k samotné Smrti, vyšplhala jí po hábitu a z kapsy vytáhla ohromný svazek klíčů. Opět na radu madam kolejnice posypali studenti Smrtku zbytky ochranné soli a drželi se i dalších rad, tedy:

Po otevření tajné zdi lvíčci pomocí té stříbrné kuličky oživili lvího golema, který svým udatným řevem vyhnal Smrt z madam kolejnice. Výbuch, který očekával Connor se nedostavil – můžeme mu ale slíbit, že dříve či později mu toto přání s radostí splníme.

Nastalo pak všeobecné veselí a spousta jídla, ale to již do našeho příběhu nepatří. Zakončíme to slůvky ctěné obživlé kolejnice:

Lvíčata milá, dnes byli jste skvělí.
Stateční, hrdí, moudří a smělí.
Děkuji že jste se se Smrtí rvali,
návrat můj bezpečný všichni si přáli.

Únava merlinžel trochu mě svírá.
Spánek má víčka už už zavírá.
Kouzelný zbytek dne já vám teď přeji,
A v noci ať klidné sni všichni jen snějí.

 

A tak se i škérkničky směle s teplem rozloučily,

Halloween Svátek Svatých všech řádně oslavily!

Těší se na zimu, déšť a bláto, však za okny pouze,
Na konevc tohoto článku ony klaní se vám dlouze!

 

Pro Lví šlápotu,

-          VaŠe ŠkrKNy

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 9 + 9 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů

Pár slov

Napsal: Jedna účastnice Dne: 10.11.2019 ve 16:24

Ta akce byla vážně super! :)

BUM BUM

Napsal: Blázen do výbuchů Dne: 10.11.2019 ve 14:14

Na ten výbuch čekám dodnes! Pokud nebude příště, tak si ho zařídím sám a to teprve bude něco!

Poděkování

Napsal: Pitrys Monty Dne: 10.11.2019 ve 12:53

Vážení, děkuji za skvělý večer. Z počátku jsem nevěděl, co dělat. Ale zapojil jsem se rychle a užíval jsem si to, jsem rád že madam Elat a moje patronka Tess jsou v pořádku. Byl to velice zajímavý večer. Děkuji