- Na prahu léta
- Jaro v rozkvětu
- Dubnové rozmary
- Březnové nadechnutí
- Kámoši jak fík - Tlapík a Lososík!
- Vítej, 2026!
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
Kam ty vzkazy vedou?
Simelie Mallorny
Nebelvír se během prázdnin rozloučil s plno lidmi, jež opouštěli svůj post. Jedním z nich byla i Eillen McFir Elat – lvice, která během pobytu v Nebelvíru získala nemálo vrásek a naopak ztratila většinu své peněžní hotovosti.
Z Nebelvíru odcházela sice velmi neochotně, avšak s příslibem, že se s ní kolej i nadále bude stýkat. Kolej si sice oddechla, že už se nebude muset vyhýbat jí a běhání a že konečně všichni budou moci kynout z řízků a dalších pochutin, nicméně pár jedinců bylo nemile překvapeno, když přišlo na večírek, který byl věnován pouze jí, a především její obří vášni – běhu.
Sešli jsme se tedy v Komnatě nejvyšší potřeby, která byla pro ten účel změněna na louku s velkou vrbou uprostřed. Na vrbu jsem upíchnula první indicii, kam budou muset všichni běžet, a sama vyběhla napřed. Indicie buď odkazovaly na místa, kde madam Eillen zanechala svoji stopu, anebo na veřejně dostupná místa.
Madam Eillen při pohledu na papírek očka zazářila, přivázala si přítomná lvíčata na neviditelný provaz a během chvíle byla pryč, stačila však ještě křiknout: „Šneci v tempu za mnou!“. Za ní se zpožděním už jen vlála lvíčata, která její vražedné tempo nestíhala. Naštěstí provaz byl kouzelný, a tak nehrozilo, že by zúčastnění Skylar, Pitrys nebo Connor přišli k újmě, pouze vždy ucítili mírné škubnutí, když se rozhodli pokračovat chůzí. Původně si madam takhle přivázala i Trixie a Rain, ale holkám se podařilo před vyběhnutím šikovně vyklouznout a vyváznout z týrá…, ehm, z fyzické aktivity.
První část běhu nebyla složitá, stačilo dle nápovědy pouze vyběhnout z komnaty a všechny čekala nápověda druhá.
Než stačil kdokoliv madam doběhnout, hnala se s druhou nápovědou už dál. Vyběhla z hradu a hnala si to do Prasinek, kde prokličkovala mezi stánky Kolodějovy poutě, proběhla kolem zavřené Žluté Tlapy a hnala si to k Chytrákovi.
Rozhodně jsem nečekala, že bude madam Eillen tak rychlá, a tak se stalo, že mě dohnala cestou k domkům do Godrikova dolu. U domku madam Esperanzy (jako její následovnice) s názvem U Karkulinky na mne však počkat musela, aby získala další nápovědu. Vůbec mi ale nepomohlo, když na mě už z dálky vykřikovala: „To už jsme v cíli? To nemělo ani smysl vybíhat.“ Určitě mě tímhle prohlášením nešokovala tak, že bych zakopla o kámen a upadla těsně před ní do kaluže. Nicméně další vzkaz se mi i tak podařilo připíchnout a madam běžela dál, kam já již nemusela, jelikož mi tam pomohli skřítci, a tak jsem se vydala zpátky do hradu a funíc cestou jsem mávla na ty tři odvážlivce, kteří se snažili splnit stejný úkol jako madam.
Naše madam Eillen správně dorazila mezi bobříky a kapky rosy pod Vrbu, kde skřítek Salix upíchnul další nápovědu.
Tam byla ona a později i lvíčata odkázána na další cestu a bylo třeba si to odfunět k naší poloprázdné redakci Lví Tlapou, kde se uhnízděné škrkny rozhodly si z nudy vydat letní články, které tu po nás zůstaly.
Jenže už ani škrkny nebavilo jen tak posedávat v redakci, když už tam nebylo nic, a rozhodly se s madam opustit redakci a vydat se hledat moji maličkost. Já se zrovna vracela z posledního místa, kde byl zanechám vzkaz, když tu jsem uviděla uřícenou madam s gangem škrken, jak se na mě valí. Madam mi funíc do obličeje prohledala odznak fénixe a s vyzkoumanou nápovědou opět vyběhla z hradu. Nestačila jsem ani mrknout! Několik minut jsem se z toho pohledu vzpamatovávala a nechala s nápovědou proběhnout i Sky, Connora a Píta.
Další nápověda tedy všechny zase odvedla do Godrikova dolu k fontáně s nováčky. Naštěstí všichni nováčci zrovna spali a nepřišli k žádné újmě, a předposlední vzkaz na fontáně odvedl všechny na poslední zastávku.
Poslední místo tedy bylo opět na hradě. Bylo třeba najít jen kabinet madam Eillen a oddělení Vrby. Nakonec se všem podařilo toto oddělené najít, i když jim všudypřítomné krabice po stěhování moc nepomáhaly.
Madam v rekordním čase doběhla zpět do Komnaty, kde se uvelebila pod vrbou s první indicií, a s občasným zaškubnutím za provaz čekala, až doběhne zbytek. Naštěstí se nám nepodařilo naplnit povolené ztráty 20 %, a zpět do Komnaty se dostali všichni, kde se vysíleni mohli usadit či si lehnout do imitace trávy a nabídnout si z pohoštění, které bylo již připravené. V družném hovoru jsme nakonec všichni přežili i zbytek večera a s bolavými svaly jsme se nakonec dokázali dostat i do svých postelí ve věži.
Na památku všem kromě boleti zůstal i odznáček od madam Eillen.
Tímto za všechny členy lví smečky mohu říci: „S madam Eillen jsme vyběhli. Naposledy a nikdy více!“
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
Přežila jsem!
Napsal: Skylar Blair Anderson Dne: 24.09.2021 ve 17:02Sice jsem se u toho několikrát ztratila, ale pořád to dopadlo líp, než když jsem běžela orientační běh v rámci tělesné výchovy u mudlů. To jsem dorazila po dvou hodinách. Tady jsem dokonce doběhla předposlední, chá!
Není zač!
Napsal: Simelie Mallorny Dne: 15.09.2021 ve 21:54Doufala jsem, že Vám to udělá radost a ještě jednou se omlouvám všem kynou.. ehm zdravím kypícím lvíčatům, co běh absolvovala :D V sobotu u Vrby říkáte? Já si teď zrovna vzpomněla, že už v sobotu v 8 ráno něco mám.. Vlastně takové malé rande, s mojí postelí, no a Vy už mě z ní vyhnat nemůžete, takže budu vesele randit dál! :D
Díky!
Napsal: Eillen McFir Elat Dne: 15.09.2021 ve 20:55Víte, když jste mě pozvali na večírek na rozloučenou, byla jsem dojatá. Nečekala jsem, že něco takového bude. Ale když pak slečna Sim přišla s během! To bylo něco úžasného! Všem lvíčatům, co se běhu zúčastnila, na poslední chvíli se v KNP z něj vykroutila, i těm, kteří měli dost rozumu raději nepřijít - MOC DĚKUJI! A co se toho vašeho pokřiku na závěr týká. Já vám dám - nikdy více. V sobotu v osm ráno u Vrby a jde se na sprint kolem rybníka!
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz