Zvědavost se nevyplácí

Jelikož jsem hbitá, daří se mi úspěšně se protáhnout kolem ostatních studentů do první učebny, kam vešla. Ocitám se v místnosti plné kotlíků a voňavých věcí. Po chvilce přichází i profesorka a začnou společně dávat věci do vody a míchat zvláštně barvený utrejch. Dost mne to zaujalo, plížím se tedy k jednomu z kotlíků a do výparů strčím hlavu. Před očima se mi však zatmí a kýchajíc se od tohoto pekla odsouvám, až cítím, že mne něco pálí na ocase. Vymrkám z očí to cosi, co se z kotlíku vypařovalo a s pohledem na ocas zjišťuji, že mi hoří! Panikařím, co teď? Zběsile začnu pobíhat po učebně a vrážím do kotlíků a lahviček. Za mnou zůstává jen spoušť a popálené pergameny s knihami. 

Na svém útěku vydávám bolestný řev, než mne chytí profesorka a podaří se jí uhasit mi ocásek. Během jedné jediné hodiny se mi podařilo ze sebe udělat opelichané a popálené cosi, co ani zdaleka nepřipomíná vznešené kočičí plemeno, ke kterému náležím. Rozhodně nemám chuť navštěvovat majitelčiny další hodiny, a tak se odebírám léčit si své rány do jejího pokoje, kde hodlám zůstat, než budu opět vypadat majestátně jako předtím. Protože takhle mne žádná jiná kočka vidět nesmí!