Mezinárodní den proti popáleninám

Ťasendi: - přijde ke Třem košťatům, vytáhne si pergamen a brk a objedná si pampališkový čaj, po chvíli čekání uvidí přicházet pana Mastičku, zvedne se od stolu a podá mu ruku na pozdrav - Dobrý den, moc Vám děkuji, že jste si na mě udělal čas. Prosím, posaďte se. - pobídne ho -

Pan Mastička: Dobrý den, dobrý den. - říká s úsměvem a sedá si - Já si na Vás čas udělal rád, dokud není 8. října, mohu si vzít dovolenou a kolegové to zvládnou i beze mě, jedině osmého byste měla smůlu. No a ještě možná na Silvestra. To byste nevěřila, kolik kouzelníků je schopno se popálit při zapalování ohňostrojů. - zasměje se -

Ťasendi: Počkat, to máte na Mezinárodní den proti popáleninám nějaký speciální fofr v práci? Nemělo by to být naopak lážo plážo, když je to proti popáleninám? - zvědavě nadzvedne obočí a pak od Rosmerty převezme šálek s čajem -

Pan Mastička: Bohužel, slečno, toto je jeden z těch speciálních dnů, kterým byl dán název tak nějak naruby. - začne vysvětlovat a přitom gestikulovat rukama - Víte, takového běžného 8. října začne chaos už někdy kolem půl jedné ráno, kdy se do bylinkářství začnou hrnou kouzelníci a čarodějky, co si mysleli, že se ten den, díky magické moci Merlin ví koho/čeho, nemohou popálit. A tak omylem sáhli na horký hrnec, nebo jim něco vybuchlo v laboratoři bez rukavic, nebo šli lechtat spícího draka. V takovém případě většinou nedojdou po vlastních. Nebo cokoli dalšího hloupého.
Ještě než skončí vlna hloupých neznakouzlů, přiřítí se tsunami těch, kteří ten den na pravidla prostě nedbají. V tento den je totiž veškeré léčení popálenin propláceno Ministerstvem, takže někteří přijdou klidně sedmkrát s tím, že si prostě nehodlají brát rukavice, když za ošetření není třeba platit. A nakonec vlna ňoumů, co se v rámci bádání snaží zjistit kolika všemožnými věcmi a způsoby se dá popálit. A kdy jindy bádat než v den, kdy za následky neplatí. Když k tomu přečtete průměrný počet pacientů na den, vyjde Vám číslo nebesky astronomické.

Ťasendi: Ty jo, to zní jako spousta práce! - pozastaví se -  Co všechno tedy obnáší povolání bylinkáře? Jen léčení, nebo něco víc?   

Pan Mastička: No, to záleží. V mém případě jde nejen o léčbu pacientů, ale i hledání prostředků k prevenci popálenin. Navíc si jakožto mastičkář připravuji vlastní lektvary, masti a léky. Kolem a kolem je to spousta práce, ale mě osobně to neskutečně baví, proto jsem se touto cestou vydal. I když se někdy pacienti chovají nezdvořile či hloupě, stále můžu pomáhat lidem a navíc si na to ušmrdlat vlastní léčidla.  - mile se usměje -

Ťasendi: Zní to náramně, ne každý je schopný spojit zábavné s užitečným. Je něco co Vás na práci ale naopak nebaví, nebo byste od toho raději upustil? 

Pan Mastička: Tak samozřejmě nikdo a nic není dokonalé. Práce bylinkáře je složitá a namáhavá. Asi není nic, co bych opravdu neměl rád na mém povolání. Kdybych se měl ale zbavit jedné věci, bude to asi neslušné chování některých pacientů.  - nakloní trochu hlavu a zamyslí se - I když věřím, že někomu zase mohu připadat neslušně já, ať už při výkonu mé práce nebo jako osoba, takže s tím je to takové složité.

Ťasendi: - chápavě kývne - Hm, když jste mluvil o vlnách popálenin, zmínil jste badatele, kteří hledají všechny možné způsoby a možnosti popálení. Kolik jich tedy je? A je nějaký osvědčený přípravek jak se popáleninám vyhnout?

Pan Mastička: No, řekl bych, že způsobů, jak se popálit, je snad nekonečno, my kouzelníci jsme totiž neskutečně vynalézaví, když chceme. - mrkne - Žádný přípravek, který by fungoval na všechny typy popálenin není. Někdy je dobré potřít se mastí, jindy použít kouzlo, pak zas prostě jen používat mozek a zdravý rozum. Asi nejběžnější ze všech typů popálení je popálení se v laboratoři při míchání lektvarů. V takovém případě, prosím, noste ochranné rukavice a nemíchejte nic, k čemu nemáte přesný recept! Děkuji. Pokud se přeci jen takto člověk spálí, jde pořídit Popáleninová mast, jistota je zajít za lékouzelníkem či mastičkářem a ti pomůžou.

Ťasendi: Děkuji, do laboratoře už bez rukavic nevlezu. - usměje se a napije se čaje, ale rychle ho zase položí, protože si spálila jazyk - Jéje. - řekne bolestivě -

Pan Mastička: A na to, slečno, doporučuji dát cukr, ten pomůže. Příště dávejte pozor! - usměje se a podá jí cucací bonbón - Já už že budu muset, mám dnes ještě v plánu umíchat pár mastí. Mějte se hezky a děkuji za pozvání. 

Ťasendi:  - bere si vděčně bonbón - To já děkuji, za rozhovor i za cukřík. Přeji hodně štěstí při boji s popáleninami. Mějte se krásně a třeba někdy na shledanou. - položí zabalený bonbón na stůl, zvedne se a podá mu ruku na rozloučenou -

Pane Mastička: - zvedne se a potřese jí rukou - Třeba, ale doufám, že teď kvůli tomu nepůjdete lechtat draky. - zasměje se a odchází -

Ťasendi: Hm, lechtat draky, proč by to někdo dělal? Vždyť i ze mě je sedmihlavá saň, když se mě někdo pokusí lechtat!  -  zasměje se, rozbalí bonbón a strčí si ho do pusy, zandá brk s popsanými pergameny a pak se sama vydá zpět do hradu -