Otec prasátek

Vybrat si oblíbenou knížku je skoro stejně nemožné, jako vybrat si jeden oblíbený film, seriál či příchuť zmrzliny. Obzvlášť pro kouzelníky jako jsem já, kteří na sebe v dětství nejspíš nedopatřením vylili lektvar chronické nerozhodnosti.

Kdybych však měla psát o všech mých oblíbených knížkách, musela bych zaměstnat armádu rychlobrků. A proto se, milí, jistě se na jaro těšící čtenáři, dnes dočtete o tom nejlepším vánočním příběhu všech dob. Odehrává se totiž v jedné z mála knížek, ke které se vracím opakovaně, vždy na Vánoce. A protože mě jiné kritérium než počet přečtení pro výběr oblíbené knížky nenapadlo, otočíme teď o obracečem času o tři měsíce zpět, navlečeme kulichy a rukavice a vydáme se po stopách Otce prasátek.

Kdo že je Otec prasátek, ptáte se? To je taková zeměplošská verze naší Fleutýnky. Na Den prasečí hlídky nosí na saních tažených čtyřmi divočáky v kouzla věřícím dětem dárky. Ach ano, málem bych zapomněla, celý příběh je jeden z mnoha příběhů odehrávajících se na Zeměploše, jenž pomalu putuje vesmírem nesena na zádech majestátní želvy A Tuin. A pokud si stejně jako já vybíráte zeměplošské knížky podle konkrétní postavy, věřte, že fanoušci Smrtě si přijdou na své.

Námět knížky se zakládá na jednoduché otázce: Co se stane, když na den Prasečí hlídky zmizí Otec prasátek? Prozradím vám, že jeho místo možná dočasně obsadí velmi vysoký a velice štíhlý pán s umělým plnovousem, který mluví nějak TAKTO, a kdybyste náhodou hledali kosu, jistě by se u něj nějaká našla. Možná se také začnou dít zvláštní věci z přebytku víry ve vzduchu. Rozhodně v takovou chvíli nezkoušejte přemýšlet nad tím, zda neexistuje třeba takový skřet bradavčák, mohli byste záhy zjistit, že ještě před chvílí neexistoval, ale teď...teď, no uvidíte sami. A možná také zjistíte, co se stane, když se vesmírní auditoři rozhodnou skoncovat s lidskou nepředvídatelností a zda je to konec světa (ano, je, ale co by to bylo za apokalypsu, kdyby se ji někdo nepokusil odvrátit, a tím někým samozřejmě myslím druhou nejlepší chůvu hned po Mary Poppins, Smrťovu vnučku Zuzanu). A protože jsem Vám toho již prozradila víc než dost, zakončíme dnešní recenzi několika důvody, proč si knížku přečíst:

1) Chcete se naučit správně vyslovovat slovo Ča-snač-aj.

2) Máte pod postelí bubáka a rádi byste se naučili používat pohrabáč alespoň z poloviny tak účinně jako Zuzana.

3) Chcete proniknout do zeměplošské genetiky a lámete si hlavu nad tím, jak může mít Smrť vnučku.

4) Od dětství spřádáte plány, jak “nechat zmizet” Velikonočního zajíčka, Vílu Zubničku a Santu Clause.

5) Zajímáte se o počítačové čarostavitelství a napadlo vás spojit mravence a runovou magii v jeden přístroj.

6) Nevíte, kam vám neustále mizí ponožky do páru.