Nad sklenkou ležáku s novou krví

Eillen McFir Elat
Eillen: Ráda vás tu vidím. Vezměte si každý sklenku ležáku, pohodlně se usaďte a pojďmě na to. Naše šéftlapka mě požádala, abych vás vyzpovídala a seznámila tak čtenáře s naší novou posilou. Začněme tradiční a jistě očekávanou otázkou. Z jakého důvodu jste se rozhodli přidat do naší redakce? 

MorthimerVlastně to byla úplná náhoda, jednou jsem opravil někoho u krbu a Nio se toho hned chytla.

AryaEhm, tu pravdivou verzi nebo vymyšlenou? Pokud bych měla odpovědět pravdu, tak je to samozřejmě tím, že psaní jako takové je moje dlouhodobá vášeň. A psaní pro Lví tlapou je jednoduše vyústěním mého kariérního růstu v rámci hradu. Zkrátka splněný sen. A pokud bychom se bavily na bázi nepravdy, rozhodně mě prostě někdo jen tak v noci na chodbě neunesl a nezavřel do klece. Ale prý na Vánoce dostanu řízek.

SeraphineDobrý den, proč jsem se rozhodla přidat mezi vás? Měla jsem chuť poznat něco nového, trochu jiného. Navíc moc ráda píšu, a tak se tohle zdálo jako nejlepší možnost. - snaží se usmát, ale vyjde z toho pouze divný úšklebek -

Eillen: Tak jo, první dotaz u článků ještě slečna Nio hlídá, ale dál už to většinou nečte, takže teď popravdě. Koho z vás vydírala, komu brečela na rameni, že nemá redaktory, a jaké úplatky vám naslibovala? Snaží se vyhnout pohledu slečny Aryi, protože moc dobře ví, že to byla ona, kdo dal echo šéftlapce, ať ji dotáhne do redakce. -

Seraphine- rozhlíží se - Vážně mohu říct pravdu? Neobjeví se někde? - znovu se rozhlíží - Zachraňte mě! Unesli mě! Člověk si jde jen tak chodbou, když tu najednou ejhle lízátko na zemi! A za ním další a pak další… Došla jsem před dveře, které jsem v životě neviděla. Stála jsem tam a rozhlížela, jestli třeba nezahlídnu ještě nějaký lízátko. Najednou mě něco chytne za ruku a zatáhne za dveře. Když jsem se podívala kdo to byl, stála tam Nio, mnula si ruce, a měla děsivý výraz. Asi takovýto. - napodobí výraz - Chtěla jsem utéct, ale ona vyhrožovala, že spálí lízátka. Chápete to? LÍZÁTKA! - začnou jí téct slzy po tvářích -

Morthimer: Pamatuju si jako by se to stalo včera - směje se -. Po tom co jsem opravil špatné slovíčko spolužákovi, mě chytila za ruku a hned odtáhla za roh. Tam si klekla, a já se hrozně divil co to dělá. Hned spustila že mám dar od boha, a že mě moc prosí abych se stal korektorem. Říkala že mě čeká vlastní trůn, dostanu bleskobrk abych si nemusel namáhat pacičky, vlastní kancelář v redakci a články ke korektuře že mi budou na stůl skákat jak čokoládové žabičky. Jo a taky že prý budu galeonový rentiér - skoro brečí smíchy

Arya: - Smutně čeká na svůj řízek. - Ani jedno. Samozřejmě! Na mém přijímacím pohovoru, který samozřejmě proběhl, nebyl vyvinut žádný tlak v takovémto směru.

Eillen: V redakci sice jsme tři kuchařky a rády se o své výtvory dělíme. Ale také tu máme - zarazí se - místo, ve kterém se ztrácí veškeré jídlo. - Ústy neslyšně formuje jméno slečny Emy. - Už jste si našli či vykouzlili pořádnou skrýš ze které vám nezmizí vaše zásoby sladkostí?

Arya: Bohužel mám pocit že na takovou kapacitu, jakou Ema je, jsem ještě nevyzrála. Ovšem pracuji tajně po nocích na skrýši pod Jonáškem naší šéftlapky. Problém je v tom, že ani já to jídlo odtamtud již nikdy nevydoluju.

Seraphine: Sladkosti? - otře si mokré slzy - Mám jen pár ušmudlaných lízátek ve své kapse. Tam jsou nejvíc v bezpečí. Vy máte sladkosti? Já dostávám jen chleba a vodu. Někdy jen vodu. Chleba jim prý záhadně mizí. - zase jí vyhrknou slzy do očí -

MorthimerEma je jak mozkomor který hledá uprchlého vězně. Vsadím se, že i dýňové paštičky mají husí kůži jakmile je někdo v dosahu Emči položí a pustí z dozoru - přesvědčí se, že má lékořicovou tyčku stále v kapse hábitu -. Kdybych použil neviditelné kouzlo, věřím že i tak by sladkosti zmizely.

Eillen: Speciální dotaz na pana Mortha. Máte vůbec kam si sednout, nebo musíte pracovat na zemi, protože trůn patří slečně Freye? 

Morthimer: Pořád čekám kdy dostanu ten svůj slibovaný - rozhlíží se -, místo toho jsem dostal jen plastovou židličku - pokrčí rameny -. Asi se vyrábí a přijde s tou slibovanou rentou.

Seraphine: Jen pro Mortha? To už tu není ani rovnoprávnost?! Já vám to stejně řeknu jaký hezký sedátko jsem si vyrobila! A nebo ne, Vy to řeknete Niobé, a ona mi ho zabaví, a Vy za to něco dostanete! Tůdle! - vyplázne jazyk -

Eillen: - profesionálně ignoruje vypláznutý jazyk a položí další otázku - Kolik brků jste zlámali při vašich prvních pokusech o psaní či opravování? A musíte si je platit sami nebo je na vás zatím šéftlapka tak hodná, že vás zásobuje? Což mimochodem nebude trvat dlouho, takže být vámi začala bych si šetřit z výplat – když vám teda dojdou…

Arya: Brky se zásadně třepí, hlavně při druhém psaní textu. Kolik jich bylo nelze spočítat. Ty potvory vážně moc nedrží. Budu muset koupit novou husu do našeho hejna. To víte. Je zlá doba a musí se šetřit. Naštěstí nám vedení redakce vychází vstříc a jediné naše náklady jsou za krmivo, ubytování hus a zajištění správné péče. Následné škubání je pak ukládáno jako odměna za dobře odvedenou práci. To si vždy užívám. - křečovitě se usmívá -

Seraphine: Jen jeden. Strašně jsem se bála šeftlapčiny reakce, a tak jsem ho používala ještě dál. Ale čím déle jsem ho používala, tím hůř byly napsaný články. Samozřejmě si toho všimla a ječela na mě. Ale pak zjistila že mám zlomený brk. Donesla mi nový, ale musela jsem jí dát lízátko! - začne brečet - Já jí ho dala, protože máchala bičem, a já se bála. Z výplat? Co to je?

Morthimer: Zatím jsem nezlomil žádný, ale taky žádný nedostal. Když nad tím tak přemýšlím, začínám se bát, jestli nějaká z těch slibovaných odměn opravdu v nejbližší době dorazí - odrbe se na hlavě -. Asi si domluvím nějaké škrkny, aby mi to vyzvedly předčasně - směje se -.

Eillen: Buďme k sobě upřímní… Jak byste popsali jedním slovem naší redakci? Blázinec a kurník prosím vynechte a zkuste být originální… 

Seraphine: Plantáž! - v reakci na nechápavý výraz madam dodá - No, znáte přece tu mudlovskou písničku. Černý muž pod bičem otrokáře žil...

Morthimer: Řekl bych, že jsme všichni dobrá parta. Sem tam někdo zakvoká - hned zakašle - prohodí něco vtipného jsem říkal, a to je pak hned veselo. - při rozhovoru nenápadně přejíždí madlo trůnu Frey upatlanou rukou od lékořice. Když je spokojen s tím, jak ho zapatlal, soustředí se na další otázky -. 

Arya: Vtipná kaše. Omlouvám se, počty nás neučí.

Eillen: Vzhledem k tomu, že z redakce není úniku, litujete svého vstupu do našich řad? A pokud ano, kde máte koutek, ve kterém se vzteky vybrečíte?

Morthimer: Zatím jsem to nepotřeboval, i když ještě nepřišel trest za to, jak jsem si cvičil ohnivé kouzlo - zakryje si rukou úsměv na tváři -. To byla taková malá nehoda, kdy jsem spálil jeden nebo dva pergameny které byly již popsané drby. Byla to ale opravdu nehoda - zvedne ruku jak na přísahu -.

Arya: Jsem mezi vámi nováček, a tak na takové myšlenky je přeci jen brzy. I když pod kabátem Sim se dobře pláče. Voní totiž po skořici. A skořice znamená štrúdl. A štrúdl znamená... - začíná nabírat -

SeraphineNástupu?! NÁSTUPU! Já tady nejsem dobrovolně! Pomozte mi, pomozte mi! Já chci lízátka… lízátka… - schoulí se do klubíčka a začne se kolíbat

Eillen: - Když vidí slečny reakci, raději se rozhodne poslední otázku  na obě slečny raději vypustit. - Pane Morthe, upřímně a bez servítek... Jak to dáváte v redakci plné ženských, co pusu zavřou jen když něco jí? 

Morthimer: Chvilku jsem si připadal jako kdyby kolem mě všechny mluvily nějakou vílí řečí. Ale po čase se naučíte pracovat v ženském kolektivu. Hodně mi pomohlo kouzlo silencio, které se dá použít i lokálně. Vlastně to nikdo neví, ale vždycky mi přijde hrozně vtipné, když se rozhlédnu a vidím, jak se kolem mě otvírají papulky, ale nic z nich nevychází - zase se usmívá -. Když do toho v pravidelných intervalech kýváte hlavou, všichni okolo jsou spokojení, že s nimi souhlasíte - to už se směje opravdu hodně -. Teď mě tak napadá - zamyslí se -, jestli jsem Nio třeba neodkýval, že se vzdávám všech odměn, trůnu i katedrál, a nedělám to pro bono. - Tím ukončil rozhovor, otočil se, a mazal rychle pryč. Nejspíš hledat Nio a zjistit, jak to vlastně dopadlo. -

EillenDěkuji vám za upřímné odpovědi. - na chvíli se zarazí nad odpověďmi slečny Seraphine, ale s pokrčením ramen, že to už není její problém, je založí a připraví k vydání - Jako poděkování jsem pro vás měla připravené napečené zákusky, ale někam zmizely… Takže se s vámi můžu podělit tak maximálně o kapesníky na utření slz, abyste viděli na psaní článků a jejich opravy. Ale to dáme, nebojte. Víte, všichni jsou možná blázni, jenom my jsme redakce!

Oficiální vyjádření redakce: Ve zdejší redakci jsou všichni dobrovolně a naše práce je plná úsměvů a smíchu. Má-li někdo pocit, že tomu tak není, je pravděpodobně pod vlivem kouzel...


Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 4 + 3 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


:o)

Napsal: Eillen McFir Elat Dne: 03.10.2024 ve 12:05

Nevím jaký pokyn dostali studenti, ale mně jste řekla: "A nechci žádný suchý rozhovor. Ať je to jak ze života, když si jen tak povídáte a nic před sebou netajíte. Chci tajnosti, zajímavosti, drby... Ať se čtenáři něco dozví." Nu, tak jsem pokyn splnila, ne? :-)

Heej!

Napsal: Niobé Taíny Dne: 02.10.2024 ve 23:57

To měl být seriózní článek a rozhovor s nováčky v redakci! Seriózní myslím tím, co jsem vás učila, že máte říkat okolí! Za trest každý z vás dostane 30 ran...ehm, za trest každý z vás 30x napíše větu: "Naše šéftlapka je nejhodnější ze všech!"

Bando!

Napsal: Ema Talia Dne: 02.10.2024 ve 20:46

+potichu se láduje nepečenými zákusky+ Až si utřu slzy smíchu, najdu si vás do jednoho! A Až pak přijde normální komentář:D

:D

Napsal: Seraphine Elizabeth Thornfield Dne: 02.10.2024 ve 20:39

Dokonalost! :D

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz