Nováčkovský dotazník (Zima 2025)

Princ dvojí krve.

Přiznám se, že tady je to vcelku jednoznačné. Mám nejraději asi Ohnivý pohár. Přijde mi, že hlavní postavy tak nějak dospívají a já mám ráda zachycený vývoj. Navíc filmovou legendární scénu, kdy Hermiona vytře všem zrak svým příchodem na ples, nikdy nevyženu z hlavy.

Hned na úvod těžká otázka. - usměje se - Knížka asi šestý díl, případně čtvrtý. Díly už jsou temnější, Harry je „dospělejší“ a řeší i jiné problémy než jen Voldemorta. Film mám nejradši třetí díl, byl to poslední díl, který jsem viděla nejprve film a líbí se mi celkově, jak je zpracovaný, kouzla, události v Prasinkách i konec. Vlastně je to poslední díl, který nekončí úmrtím pozitivní postavy.

Co se týká filmů, tak druhý díl, protože je dobře zachycená atmosféra okolo kouzelnického světa a celkově záhada ohledně Tajemné komnaty. Silná témata, která ve filmu zazní líp než v knize. Co se týká knih, tak třetí díl. Líbí se mi odhalení děje okolo Pobertů. A to rodinné drama. - směje se -

Můj nejoblíbenější díl Harryho Pottera je třetí. Jedním z důvodů je samozřejmě Sirius Black. To byla láska na první pohled. Ano, viděla jsem nejdříve filmy, až pak přišly knihy. Navíc jsem z nějakého důvodu dostávala knihy od konce. - směje se -

Druhým z důvodů je ten, že má mladší mudlovská sestra se třetího dílu bála, a tak jsem ho strašně dlouho nemohla vidět. 

Řekl bych, že Ohnivý pohár. Přijde mi v něm zajímavý děj ohledně poháru a je to jediný díl, kde si pamatuju knížku. - usměje se -

Vlka nebo lišky.

Moc bych si přála, aby můj patron byl slon. Toto zvířátko pro mě má mnoho významů. Jedním z nich je třeba jeho neutuchající smysl pro rodinu. A taky samozřejmě klasické pojetí štěstí. - usměje se -

Nemáš tam nějakou snadnější otázku? Myslela jsem si, že štír nebo had, ale první mě napadla sova, takže zřejmě ta? Konkrétně puštík. Nevím, jak tohle funguje. Mám se co učit.

Želva, jedině želva.

Podle mě by mohl mít podobu lenochoda, mám s ním spoustu společného. - směje se - Podle mudlstránek by to byl jezevec. Že by špatná kolej?

Asi pes. Mám psa doma a mám je rád.

Bubák by měl mojí podobu. Není nic děsivějšího, jako já sama.

Uuu, tak to je těžké. Možná temné uličky, pavouka, hada či mě samotné v nějakém příšerném stavu, kdy jsem selhala a nic se mi nepovedlo. A tímhle jsem se odkopala víc, než jsem chtěla, ale třeba někomu pomůže, že pochybovat sám o sobě je normální a většina z nás tento pocit sem tam zažívá.

Mou na mě rozzuřené mámy.

Shluk jdoucího davu.

Asi mě samotné. Největší strach mám ze sebe a svých rozhodnutí. A možná podobu brouků. To by mohlo být tak na stejné úrovni. Brr.

Asi jako u Rona, pavouků. Nemám je rád. - směje se -

Vůně santalového dřeva.

Určitě by voněl po knihách, dřevu a kůži. Ale je spoustu adeptů, které bych vyjmenovala, a tak přidám ještě navíc třeba kokos a včelí vosk.

Dřevitý kouř, kůže, knihy.

Ééé, tak to nevím. Mně většina věcí smrdí. - směje se - Ale asi jako vůně šišky.

Po vůni starých knih, zeleného čaje a hořící svíčky.

Hovězím steakem. - směje se -

Měla jsem deky, ale byly mi zabaveny bratrem. Mám tedy pouze hůlkopero, knihy a odznáčky.

No jéje! Těch je. - směje se - Někdy mám pocit, že už jich je moc, ale vždy se najde něco, co bych přidala. Jako příklad uvedu několik LEGO stavebnic, hrnky, měšec od Gringottů a dvě hůlky. 

HP knihy, včetně Bajek, Fantastických zvířat a Famfrpálu v průběhu věků, omalovánky a knížku Cesta dějinami čar a kouzel.

Vítejte na poličce lapačů prachu Seraphinky. Prosím, nefotit a ničeho se nedotýkat! 

Na první fotografii můžete zahlédnout vánočního Hagrida, Dobbyho s ponožkou a dvě skleničky. Jedna je s nebelvírským znakem a druhá nemá s touto tématikou nic společného. 

Na druhé fotografii můžete zahlédnou tři patrony, jelikož jeden na ochranu nestačí.

Na třetí fotografii máme převážně věci z „levného krámku“. Můžeme zde zahlédnout kartičku Helgy, dále kartičku ze srazu, jenž tuto fotografii dělá tou nejdražší, i přesto, že zbytek je posbírán všude možně. Když se dobře zahledíte, uvidíte tam dvě magnetické záložky. Proč nejsou v knihách, ptáte se? To já nevím, asi aby na ně nesedalo tolik prachu. Přívěšek na klíče ve tvaru čokoládové žabky si sedí na hře Dobble. Ptáte se, proč není přívěšek na klíčích? Protože nevím, kam jsem je dala. Poté tam jsou brýle. Vlastně je to jen plast stočený do tvaru brýlí, nemá to ani sklíčka. Zbytek nestojí za řeč.

Na této samostatné fotce můžete zahlédnout hůlku samotného Harryho Pottera.

Na jedné z posledních fotek vidíte dva plyšáky a láhev. Láhev je jen na okrasu, neumím z ní pít. Plyšový hrabáček byl dárek od mé malé sestřičky a háčkovaná Hedvika byla zakoupena na plese. Výtěžek šel na vybavení pro předčasně narozená miminka.

Nakonec následuje koláž fotek a plakátů, tajné fotečky od naší správkyně Obrazárny Christinky a foto knih.

Nemám doma žádnou.

Okamie a gryfové.

Hrabáka a kůroleza.

Doma mám hafoňku a přála bych si kluběnku a hrabáčka.

Větvík. Malý hubený roztomilý. Takže kůrolez.

Jasný jednorožec. Víc není potřeba dodávat.

Hrabáci jsou skvělí!!

Lence přece. - směje se - Správně potrhlá a originální.

Asi Molly Weasleyové. Nebo se o to minimálně snažím. Je pravda, že často se mohu jevit i jako Arthur. - směje se -

Asi Nevillovi nebo Tonksové.

Crabbe, Goyle.

Nevillovi v začátcích. Nebo Ufňukané Uršule, taky furt nad vším fňukám. Třeba když mám vše hotové a pak zjistím, že mi chybí jeden seminář. Fňuk!

To je docela těžká otázka, upřímně ani nevím. Řekl bych, že jsem asi víc postav dohromady. - směje se - Občas nešika jako Neville, jindy hrdina jako Harry.

Od sestry.

Přes mudlovskou sociální síť TikTok.

Na internetu.

Našel mi ji strejda Google, hledal jsem RPG školu.

Od tetičky. Pěla o ní samé ódy. Děs to poslouchat. Ještě že šla na výpravu poznávat tučňáky. Asi bych to tady s ní nemohla vydržet. 

Kdysi dávno jsem tu byl, narazil jsem na to někde na mudlovském webu.

Nejvíc se mi líbí, že mohu hrát se sestrou a naše kolej je super. 

Zklamal mě Moudrý klobouk, stal se mým novým úhlavním nepřítelem. Jak mohl mě a sestru rozdělit?!

Fíha, nejde asi říct, co nejvíce se mi líbí. Podle mě je to o lidech. O tom, s kým si utvoříte partu a vazby. Protože i když budete dělat tu nejsenzačnější věc na světě a budete obklopeni lidmi, které nemáte rádi, bude to na nic. A naopak když budete dělat tu nejobyčejnější věc se správnými lidmi, dovede vás překvapit, co vše můžete zažít. A já tedy mohu říct, že jsem měla extrémní štěstí na svou kolej a lidi v ní. Ale když už budu jmenovat, moc mne oslovila výuka. Tak snad mi to vydrží.

Je tu toho spoustu a je těžké vybrat jednu věc. Také spousta informací, což je pro mě náročné všechno pojmout a něco nezapomenout. Každý začátek je těžký. 

Nejvíc se mi líbí, jak je všechno programově posunuté hrozně hluboko a jak to dává smysl.

Trochu mě děsí ty hadry a bláznovství okolo nich. Ale jsem kluk, co čekat.- směje se-

Líbí se mi tu naprosto všechno, teda až na jednu věc. Nechtějí mě pustit na hřiště!! Furt slibují, jak už se to blíží a furt nic! Fňuk!

Líbí se mi kolektiv naší koleje, ale i obecně z jiných kolejí jsou tu super lidi. - usměje se -

Nezklamalo mě tu nic. - září úsměvem -

Tak co na ně říkáte? Báječná nadílka, že? Serafínka nezapřela famfrpálové geny a myslím, že nám na hřišti ještě ukáže! Dokážete po Sarinově „bláznovství okolo hadrů“ uhodnout, kdo je jeho patronem? 

Děkujeme Moudrému klobouku za tuhle úžasnou partu a vám za přečtení. 

Pro Lví tlapou